Královice

Královice se proslavily hromadným nálezem zlomků bronzových předmětů z období knovízské kultury (nazvané podle obce Knovíz nedaleko Slaného), která patří do mladší doby bronzové (tj. do doby asi 1300 až 1000 let př. n. l.). V té době se objevují tzv. „hromadné nálezy zlomků“, které obsahují poškozené bronzové předměty (ozdoby, nástroje, zbraně) určené k přetavení a novému zpracování. Otázkou je, zda tyto předměty představují jen sklady materiálu starých kovolitců, nebo zda byly uloženy do země z důvodů jiných, např. náboženských.
Nejpodrobnější zprávu o takovém nálezu nám zanechal královický rodák a spisovatel PhDr. Josef Leopold Hrdina (1856-1933), který navštěvoval tehdejší piaristické gymnázium ve Slaném. Spisovatel v jedné své vzpomínce uvádí, že bronzové předměty, které od dělníků odkoupil místní kovář, vážily jistě tři centy. To velké množství učinilo na spisovatele hluboký dojem, takže ještě po letech vyjadřuje své pocity: „Uprostřed kovárny na upěchované zemi byla veliká hromada bronzu. Dech se mi tajil. Meče celé i polámané, sekerky, kopí, náramky, kruhy, řetízky a řetězy, vše pokryto zelenou rzí a pak celé balvany dosud nezpracovaného kovu.“ Z celého obrovského nálezu se do dnešních dnů dochovaly jen dvě sekerky s odlomeným břitem a zlomky dvou srpů. Celý nález totiž skončil v místní kovárně Bolzano-Tedesco, kde byl roztaven a ze získaného kovu se vyrobily drážní signalizační zvonky. A pokud nebyly vyměněny, můžeme je na trati Slaný – Louny slyšet dodnes. Královice byly také přechodným bydlištěm zlonického rodáka, dělnického spisovatele, povídkáře – kováře Valeriána Pejši (1858-1893). Do Královic přišel jako třináctiletý mladík s rodiči z Řisut. Tady se seznámil se studenty slánského gymnázia, především s pozdějším spisovatelem, o dva roky starším Josefem Leopoldem Hrdinou. Hodně se od nich učil a poslouchal jejich vyprávění. Mezery ve vzdělání si doplňoval četbou od nich vypůjčených knih. Četl Hálka, Šmilovského a další autory, později hlavně Václava Beneše Třebízského, který byl jeho tvůrčím vzorem. Na konci sedmdesátých let byl spoluzakladatelem, organizátorem a hercem zdejšího ochotnického divadla. Na konci roku 1880 se s rodiči odstěhoval do Beřovic, kde také začal, vedle kovářského řemesla, psát své první povídky a kde také v nedožitých pětatřiceti letech zemřel.
Na návsi stojí kaplička ze 2.poloviny 18 století. Přes bakovský potok vede pískovcový most se dvěma sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.
V obci se nachází dva bývalé mlýny, vysoký železniční most z konce 19.století, hrázděný špýchar usedlosti č.7. Nad vsí se tyčí zalesněný vrch Řipec (316 m.n.m.)

Zdroj: http://www.kralovice.cz/

Foto: Pavel Vychodil
                                                                                                                                                                                                                                                        Aktualizace: 9. 7. 2009