Rodný dům A.Dvořáka

Stavení č. 12 je označeno pamětní deskou od sochaře Františka Hnátka z roku 1913. Byla to původně "kontribučenská chalupa a spolu i vejsadní hospoda", jejímž nejstarším krčmářem byl Jiřík Husa z doby před rokem 1623. Základy a sklepy jsou pravděpodobně už ze 17. století, není však známo, kdy byla zbudována jako patrový dům. Roku 1842 vyhořela a byla hned obnovena. Dvořákovi v ní provozovali hostinskou živnost v letech 1040 až 1847 a v letech 1854 až 1855. Od roku 1884 náležela Lobkovicům, do roku 1951 tu bylo pohostinství. K domu patří i sousední budova č, 4, kolny (stodola už zbořena), dnes rozdělený dvůr a zahrada (dříve k č. 12 náležely i polnosti).Jak už zčásti zmíněno výše, byl roku 1949 celý objekt převzat československým státem. Z pověření Národní kulturní komise vybudovala Společnost Antonína Dvořáka v Praze (SAD) po opravě v roce 1951 v přízemí č. 12 Památník Antonína Dvořáka, který byl roku 1956 převeden na nově konstituované Muzeum Antonína Dvořáka (MAD) v Praze. Tento ústav provedl další památkovou rekonstrukci celého objektu a novou muzejní expozici k roku 1971, a to v autorství Karla Mikysy (1902 - 1984). SAD pak založila už v roce 1951 k výročím mistrova narození každoroční slavnosti "Dvořákova Nelahozeves", ve kterých společně pokračují MAD a SAD.