Tip na výlet - Třebíz
Ze Slaného za Pětipeskými do Neprobylic a za Václavem Benešem Třebízským na Třebíz
Charakter trati: trasa vede částečně po polních cestách, koňských stezkách a v některých úsecích po silnicích nižších tříd
Start: Slaný, Infocentrum Pod Velvarskou branou, Velvarská ul.
Cíl: Třebíz, Národopisné muzeum
Fotogalerie
Situační mapa
Poznámka: V červnu bývá na Třebízi Třebízská pouť a v srpnu se zde koná Staročeský jarmark
Od Infocentra Pod Velvarskou branou vyjdeme směrem k Hlaváčkovu náměstí, pokračovat budeme k nemocnici a dále cestou ven z města. Mineme areál letního kina, lesopark Háje a po silnici dojdeme až do městské části Slaného – Otrub. 
Na křižovatce se dáme vlevo a hned za železničním mostem opustíme silnici a odbočíme na zpevněnou polní cestu, po které dojdeme až do Lidického Dvora. Lidice u Otrub/Lidice Menší Podle některých pramenů se Lidice Menší, zvané tak na rozdíl od Lidic Větších u Buštěhradu, jmenují již ve starých latinských legendách, podle kterých patřily synu knížete Vratislava, knížeti Václavu. První historicky doložená zmínka o Lidicích Menších je z roku 1290. Na návsi vpravo stojí kostel, zasvěcený nejprve sv. Václavu, později sv. Ondřeji a nakonec sv. Jakubu Většímu, se uchoval i přes několikeré spálení a poboření dodnes. Od kostela jdeme úvozovou cestou lemovanou náletovými keři a pomalu dojdeme na silnici, která vede z Otrub do Královic. Vlevo vidíme kopec Řipec 312 m n. m., kam se pořádá tradiční Tříkrálový pochod. Po silnici dojdeme až do vesničky. Na návsi vyhledáme značku koňských stezek a po stezce dojdeme mezi poli až do Neprobylic přímo na náves ke zvoničce schované pod dvěma lipami. Zvonice je dřevěná na zděné podězdívce. Replika z roku 1896 nahradila původní zchátralou stavbu, pozůstalou při starém kostele, zbořeném roku 1741. Trojice zvonů je původní. Největší zvon Václav odlil zvonař Brikcí z Cimperka roku 1595 na náklad Václava a Isoldy Pětipeských z Chyš, prostřední zvon Jindřich zhotovil mistr Bartoloměj Berounský roku 1510, nejmenší zvon Marie není datován a jeho tvůrce zůstává neznámý. Ve zdivu zvonice jsou dva náhrobní kameny. První, s postavou rytíře Václava Pětipeského z Chýš a Egerberka (†7. března 1602). Druhý, s úmyslně osekanou postavou ženy, je Mandalény z Adlaru, manželky Odolána staršího Pětipeského (†1604). Třetí náhrobní kámen, zničený již v 19. století, patřil Alžbětě Vojkovské z Milhostic (†1610). Zvonici zdobí tři zvony. V místech malého hřiště na návsi býval hřbitov. Křížek před zvonicí je z 19. století. Pokud byste se chtěli porozhlédnout po vsi, můžete zavítat ke kostelu svatého Ducha na kopci při jižním okraji Neprobylic. 
Předtím kostel stával uprostřed vsi. Je barokní a postaven byl roku 1741. Další zajímavost, kterou nemůžete minout, a patří neodmyslitelně k historii Neprobylic, je tvrz zvaná Hrádek. Dnes zřícenina, nepřístupná. Jsou z ní zachovány pouze sklepy a zdi, které byly zabudovány do ovčína, i s portálem a deskou, na níž je letopočet 1588, znaky Václava Pětipeského a jeho manželky Isoldy Vojkovské z Milhostic a nápis o přestavbě tvrze. Koňská stezka nás povede dál z Neprobylic do Kutrovi. Teď nás čeká jeden kilometr chůze po silnici do Kvílic. Kvílický kostel sv. Víta. byl vystavěn na konci 19. století v místě staršího kostela, jehož existenci dokládá také dřevěná zvonice ze 16. století. Pověst vypráví, že místní pán Odolen starší Pětipeský z Chýš a Eqerburka se dlouhá léta věnoaval alchymii, ale nakonec této činnosti zanechal a z alchymistické slitiny nechal vyrobit zvon pro kostel sv. Víta. Zvon prý dodnes při zvonění připomíná svého původce, když volá: „Pětipejske, Pětipejsek!“ Cesta, která ústí u kostela, nás povede mezi poli až na Třebíz (necelé dva kilometry). 
V této obci, typické pro zdejší úrodnou řepařskou oblast, najdeme kolem rozlehlé návsi s rybníkem a kapličkou ucelený soubor charakteristických venkovských staveb, které se staly základem pro skanzen lidové architektury s národopisnými expozicemi. Najdeme zde např. Cífkův statek (čp. 1), Šubrtův statek, chudou ševcovnu (čp. 62) i rodný dům katolického kněze a spisovatele Václava Beneše Třebízského (čp. 19). Na rozdíl od jiných skanzenů lidové architektury zde všechny stavby stojí na původním místě v přirozeném prostředí. Prohlídka s průvodcem trvá 60-120 minut.
