/images/a_03.gif
Infocentrum Slaný
Pro Občany - Typy na kulturu, sport a vše zajímavé. Tipy pro pestřejší každodenní život ve městě SLANÝ
Sladký víkend ve Slaném Přehled akcí Fotogalerie Turistické cíle Ubytování Sbírka slánek Virtuální prohlídkaAnketa
Infocentrum Slaný na Facebooku
Info

Infocentrum Slaný
Pod Velvarskou branou
Velvarská 136/1
274 01 Slaný

Telefon: 312 523 448
e-mail: ic@infoslany.cz

Letní otevírací doba
(duben - říjen)

Po - Pá
9.00 - 17.00
So, Ne, Svátky
9.00 - 16:30


Zimní otevírací doba:
(listopad – březen)

Po – Pá
9.00 - 16.00
So, Ne, svátek
Zavřeno
Doporučujeme
© 2007 Infocentrum Slaný

Tip na výlet - Vinařice

 

Na Vinařickou horku a pak hned dolů…do dolů! 
 

Typ:
pro pěší kombinovaná s autobusem
Náročnost: mírná
Délka trati: 10 km
Převýšení: 90 m
Charakter trati: trasa vede částečně po polních cestách a částečně po silnici nižší třídy

Start:
Slaný, Infocentrum Pod Velvarskou branou, Velvarská ul.
Cíl: Slaný, Infocentrum Pod Velvarskou branou, Velvarská ul.

 
Poznámka:
Otevírací doba Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařících:
Pondělí – Neděle 9:00-15:00
tel.: 312 273 067

Fotogalerie


Situační mapa
 
 
Od Infocentra se vydáme na Masarykovo náměstí a přes něj rovně na Komenského náměstí, Záfortenskou ulicí až do ulice Smečenské. Zde, naproti autobusové zastávce odbočíme doleva a po asfaltce volně přecházející do prašné cesty stoupáme mezi zahrádkami na rozcestí ke křížku pod kaštany. Na rozcestí zahneme doprava a jdeme lesem do mírného kopečka. Po chvíli spatříme kapli Božího hrobu. Po svém návratu z Jeruzaléma roku 1665 ji nechal postavit hrabě Bernard Ignác z Martinic. Originální kaple dodnes stojí v Jeruzalémě a je vtěsnána do zástavby uprostřed města. O tom, že od nepaměti byla cílem poutníků, vypovídají nejen staré záznamy z jejich cest, ale i drobné umělecké předměty. S vyobrazením Božího hrobu se setkáváme na reliéfech, na destičkách ze slonoviny nebo na výzdobě ampulí, ve kterých si poutníci přinášeli ze Svaté země domů posvěcené oleje, víno a vodu. Kapli ve Slaném tvoří polygonální jádro a její průčelí člení slepá arkáda nesená sloupy. Nad vlastní částí je vztyčen altánek polygonálního půdorysu se zvonovitou střechou.
Uvádí se, že je to nejstarší stavba svého druhu v Čechách. Za Božím hrobem se dáme úzkou cestičkou ze strmého kopce, dole zahneme doleva a vyjdeme ven z lesa, k poli, odkud je před námi dobře vidět zrekultivovaná skládka. Zahneme doprava a dáme se cestou podél pole nahoru, na cestu vedoucí po ploše směrem od slánského letiště. Po cestě jdeme pořád rovně, za zády se nám postupně vzdaluje slánské letiště. Mineme velkou rokli (po pravé straně) až nás cesta zavede k poslednímu domu před dálničním mostem. Kolem domu dojdeme na silnici a po pár desítkách metrů odbočíme doleva na Hrdlív.
První písemná zmínka o obci je z roku 1316. V Hrdlívě rostla vzácná a zajímavá planá žlutá růže. Tuto růži si přál vidět v roku 1871 před svou smrtí už Josef Mánes. V Hrdlívě ji objevil až v 50. letech minulého století historik Dr. Rudolf Koller. Výskyt této vzácné růže se promítá i v návrhu obecního znaku obce Hrdlív. Jméno obce pochází pravděpodobně od mužského osobního jména Hrdleje – Hrleje. Na začátku Hrdlíva jdeme zkratkou po asfaltové cestě kolem závory a značky zákazu vjezdu. S kopce dojdeme k Obecnímu úřadu, zahneme doleva a u hostince v zatáčce jdeme rovně, ke kapličce z roku 1745. U ní odbočíme doprava a jdeme kolem výstavby nových rodinných domů k silnici vedoucí do Třebichovic. Vyjdeme po ní na kopec k Hrdlívskému hřbitovu. Za hřbitovem zahneme v zatáčce do ulice se značkou průjezd zakázán a dojdeme po ní ke konzumu ve Třebichovicích.
Naproti konzumu, je mezi domy úzká cesta. Ta nás zavede na místní fotbalové hřiště a hlavně na úpatí Vinařické horky. První písemná zmínka o vsi je z roku 1324. Dominantní komín označuje místo, kde stávala, ve své době moderní, Schmidtova kruhová cihelna. Vznikla po 1. světové válce v místě původních pěti zdejších ručních cihelen. Cihly se zde vyráběly ještě v roce 1979. Dnes je zpustlá cihelna prakticky rozebrána. V Třebichovicích byl také kamenolom se štěrkovou, kde se lámal a zpracovával čedič z blízké Vinařické hory. Svoji činnost ukončil ve druhé polovině 20. století. Nyní nás ale již čeká výstup na Vinařickou horku. K cestě na vrchol můžeme zvolit buď klasickou cestu po naučné stezce, nebo náročnější a dobrodružnější cestu rovnou od třebichovického fotbalového hřiště. Stoupáme po zašlých úzkých cestičkách až na vrchol Vinařické horky (413 m n. m.).
Zatímco na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu svahy spadají zhruba o 140 m do údolí Knovízského potoka. Vinařická hora je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do 80. let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky. Během sopečné aktivity v oligocénu a miocénu vznikla v místě dnešní Vinařické hory puklina hluboká asi 700 m orientovaná v severojižním směru, do které pak napadaly povrchové horniny. Když v minulém století štoly nedalekého kamenouhelného dolu Mayrau zasáhly hluboko pod horu, byly objeveny geologické kuriozity - přirozenou cestou zkoksované uhlí v místech, kde žhavé magma kdysi přišlo do styku s uhelnou slojí a zmíněné povrchové horniny. Západní část Vinařické hory o rozloze 69 ha je od roku 1985 chráněnou přírodní památkou. Rozmanitost geologického podloží má za následek přítomnost rozličných typů vegetace, včetně např. vřesovišť. Vyskytuje se zde např. bělozářka liliovitá, čičorka pochvatá, zlatovlásek obecný, hořeček nahořklý, jeřáb muk aj., z běžných druhů patří k dominantním dřevinám javor babyka a hloh obecný. Z vrcholu se nabízí krásný a daleký výhled do kraje. Za dobré viditelnosti lze spatřit např. Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří. Po výstupu si oddechneme při sestupu klidnou, takřka rovinnou cestou mezi poli (po levé straně můžeme vidět 2 větrné elektrárny nad Pcherami). Dojdeme k asfaltové cestě, zahneme doprava a jdeme po ní kolem nových řadových domů dolů z kopce k silnici do Vinařic.
Zahneme doprava, projdeme obcí a navštívíme hornický skanzen Mayrau. Z Vinařic se můžeme vrátit po stejné cestě (Vinařickou horku již nemusíme zdolávat, ale obejít) do Slaného, nebo se svézt pravidelnou linkou kladenské MHD.

Vytisknout Nahoru

Aktuality z regionu

17.05.
2018
Městské slavnosti ve Slaném
V sobotu 26. května 2018 ožije město Slaný 20. ročníkem Městských slavností. více »
17.05.
2018
TIP na vycházku číslo 13
Třináctý tip na vycházku - Páni z Martinic více »
17.05.
2018
TIP na vycházku číslo 14
Čtrnáctý tip na vycházku - Po stopách V. B. Třebízského více »
15.05.
2018
Stavby první republiky od Kralup po Tetín
Budova městské spořitelny ve Slaném. více »
14.05.
2018
Pojďte s námi na vycházku.
V červnu se můžete těšit hned na dvě komentované vycházky. více »