/images/a_03.gif
Infocentrum Slaný
Pro Občany - Typy na kulturu, sport a vše zajímavé. Tipy pro pestřejší každodenní život ve městě SLANÝ
Sladký víkend ve Slaném Přehled akcí Fotogalerie Turistické cíle Ubytování Sbírka slánek Virtuální prohlídkaAnketa
Infocentrum Slaný na Facebooku
Info

Infocentrum Slaný
Pod Velvarskou branou
Velvarská 136/1
274 01 Slaný

Telefon: 312 523 448
e-mail: ic@infoslany.cz

Letní otevírací doba
(duben - říjen)

Po - Pá
9.00 - 17.00
So, Ne, Svátky
9.00 - 16:30


Zimní otevírací doba:
(listopad – březen)

Po – Pá
9.00 - 16.00
So, Ne, svátek
Zavřeno
Doporučujeme
© 2007 Infocentrum Slaný

Tip na výlet - Zlonice

 

Po vlnách Dvořákových skladeb na Ingrišově voru
 
 
Typ: pro pěší
Náročnost: mírná
Délka trati: 17 km
Převýšení: 107 m
Charakter trati: trasa vede částečně polními cestami, obcemi, silnicemi nižší třídy s malým provozem a malý úsek trasy také po nepříliš frekventované silnici 1. třídy

Start:
Slaný, Infocentrum Pod Velvarskou branou, Velvarská ul.
Cíl: Slaný, Infocentrum Pod Velvarskou branou, Velvarská ul.

Poznámka:
Otevírací doba Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích:
Úterý 14:00-16:30
Čtvrtek 9:00-11:30
jinak dle domluvy
tel.: 773 949 156 / 773 949 157
Ze Zlonic je velmi dobré vlakové i autobusové spojení zpět do Slaného.

Fotogalerie


Situační mapa
 
 
Výlet do Zlonic můžeme začít u Infocentra Pod Velvarskou branou. Odtud vyjdeme na Masarykovo náměstí a přes pěší zónu na Husově ulici a dále navazující Třebízského ulicí, přes železniční přejezd ulicí Dukelských hrdinů. Na křižovatce pokračujeme ještě pár metrů rovně a poté zahneme doprava na most. Za ním odbočíme doleva na polní cestu a tou jdeme kolem malé zahrádkářské kolonie až do Lidic Menších. Podle některých pramenů jsou Lidice Menší zmiňovány již ve starých latinských legendách, podle kterých patřily synu knížete Vratislava, knížeti Václavovi. První historicky doložená zmínka o Lidicích je z roku 1290. Nepřehlédnutelný je zdejší několikrát vypálený a pobořený kostel, zasvěcený nejprve sv. Václavu, později sv. Ondřeji a nakonec sv. Jakubu Většímu.
Nalevo od schodů ke kostelu pokračujeme dál po polní cestě, pořád rovně směrem na Drchkov. Kousek před tím, než se z polní cesty napojíme na silnici do Drchkova, můžeme odbočit doleva na kopec Řípec (312 m n. m.), který dostal svůj název dle podobného tvaru se svým větším a slavnějším skoro jmenovcem. Pakliže budeme pokračovat dál po polní cestě, napojíme se po několika set metrech na silnici, přejdeme železniční přejezd a dorazíme do Drchkova. První zmínky o vsi jsou již z roku 1263. V Drchkově na návsi stojí barokní kaplička zasvěcená sv. Vojtěchu. Nalevo od ní stojí za povšimnutí velký holubník vykukující za zdí vedlejšího statku. Kolem kapličky pokračujeme po silnici do další vsi. Cestou ještě mineme stará a bohužel poničená boží muka.
Po té již dorazíme do Dřínova. První dochovaná zpráva o obci je z roku 1316. V Dřínově zabočíme na první křižovatce doleva a projdeme celou vsí až na její konec, ke hřbitovnímu kostelu sv. Lukáše. První zmínka o tomto původně středověkém kostelu pochází z roku 1352, později byl upraven v barokním stylu. Z boku kostela nalezneme dvě cesty, my se vydáme po té, které začíná za železnou závorou. Sejdeme z kopce kolem hřiště, přejdeme na silnici, která však po pár metrech skončí a my tak Dřínov opustíme po úvozové cestě podél pole, která slouží jtaké jako koňská stezka. Projdeme kolem opuštěné závory v poli a dojdeme na štěrkovou cestu odkud už vidíme zlonické nádraží a také věže kostela Nanebevzetí Panny Marie.
První zmínku o Zlonicích nalezneme v Hájkově kronice z 9. století. V roce 1705 jsou Zlonice povýšeny na městečko. Velký význam má však až rok 1721, kdy městečko získávají Kinští z Vchynic a Tetova a s nimi nastupuje rozsáhlá barokní výstavba. Po cestě dojdeme k silnici a kolem vlakového nádraží, dlouhou Nádražní ulicí pořád rovně až k bývalému špitálu, od roku 1954 Památníku Antonína Dvořáka. Vybavení památníku bylo získáváno postupně z depozitářů jiných památkových objektů, od Českého hudebního fondu i od soukromých dárců. Památky z osobního majetku Antonína Dvořáka daroval mistrův syn. V hlavním sále Památníku jsou umístěny doklady o bohaté hudební tradici Zlonic i část regionální historie. V roce 1984 byla zpřístupněna vedlejší církevní budova, takzvaná Varhaníkovna a v ní zrekonstruováno obydlí Antonína Liehmanna, Dvořákova zlonického učitele, který první začal rozvíjet jeho hudební talent. V přístavbě varhaníkovny, bývalé učebně, se od roku 1994 nachází pamětní síň zlonického rodáka Eduarda Ingriše, hudebního skladatele, cestovatele a mořeplavce, který od roku 1947 až do své smrti v roce 1991 žil v USA. Jeho trampská píseň "Teskně hučí Niagara" se stala táborákovým evergreenem. Na dohled od památníku se nachází impozantní zlonický barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na místě bývalé středověké svatyně jej nechali v letech 1727 až 1735 vystavět hrabata Kinských. Postaven byl Františkem Kaňkou a Ferdinandem Hubnerem. Nástropní malba je dílem Ad. Liebschera, sochařská výzdoba pochází od Josefa Kleina. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie je vrcholně barokní stavba na půdorysu kříže. Dvojice věží po stranách presbytáře byla vystavěna v roce 1744 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, z jehož dílny pochází i barokní fara z let 1750 až 1753. Prohlídku kostela je možno uskutečnit po předchozím vyjednání. Příležitostně je kostel využíván jako koncertní síň.
Nyní se můžeme vrátit ze Zlonic do Slaného vlakem z blízké vlakové zastávky a nebo autobusem z taktéž blízké zastávky autobusové. Pakliže máme ještě dost sil dojdeme do Slaného pěšky, ovšem jinou cestou. Vrátíme se zpět k Památníku A. Dvořáka, projdeme po silnici kolem něj směrem na Slaný a po pár metrech narazíme na železniční trať. Podél ní se dáme doleva kolem vlakové zastávky, přejdeme následující přejezd a pokračujeme doprava po silnici ven ze Zlonic směrem na Beřovice. Za chvíli se dostaneme k odbočce doprava na polní cestu, která nás dovede ke zlonickému židovskému hřbitovu. Cedule na bráně hřbitova nás seznámí s historií početné židovské komunity ve Zlonicích, kterou jakou na mnoha dalších místech zlikvidovali nacisté. Vrátíme se zpět na silnici a jdeme pořád rovně do Beřovic.
První dochovaná zpráva o vsi Beřovice je z roku 1348 a týká se prodeje zdejšího mlýna a jeho přechodu z držení světského do držení církevního. Od konce 19. století se v Beřovicích začal těžit kaolin, který byl díky své výborné jakosti vhodný k výrobě šamotového zboží. Za 2. světové války se vyvážel zejména do Finska a jiných severských států. Mimo kaolin se zde těžila také tzv. "malířská hrudka". Na návsi najdeme památník obětem 1. světové války a také kapli Panny Marie Lurdské. Ta byla vystavěna roku 1732 nákladem zlonického zahradníka Jana Jiřího Klemena. Ve vsi nalezneme také pomník zlonického rodáka, lidového spisovatele Valeriána Pejši a dům, ve kterém žil válečná hrdina, plukovník Pravomil Ladislav Rajchl, nositel Řádu Bílého Lva. Z Beřovic pokračujeme zhruba 2 km po silnici k Dolínu.
Podle nejstarších zpráv byl tzv. Hořejší Dolín původně “hájem o pěti lánech země”, který obdělávali slánští benediktini. Ti zde také zřejmě někdy kolem roku 1305 založili ves, jejíž část získala pražská kapitula. Ves je jako kapitulní zboží poprvé písemně doložena v roce 1325. Na začátku 20. století byl Dolín spojen s obcí Želevčice a dnes spadá pod Slaný. Rodákem z Dolína je hospodářský učitel a odborný publicista Josef Pokorný (nar.1872). Dominantou obce je kostel sv. Šimona a Judy. V Dolíně se připomíná již roku 1325. Roku 1739 byl goticky rozšířen, roku 1863 byla v jeho průčelí vystavěna místo věže staré, jež byla před lety zbořena, věž nová ve slohu pseudogotickém. Roku 1864 pak byl kostel upraven v pseudogotickém slohu, odpovídajícímu nové věži a byl také rozšířen hřbitov kolem kostela. Kostel byl opravován také v letech 1907-08 a téhož roku byl nově vysvěcen. Na starém hřbitově u kostela je pochován již zmiňovaný spisovatel Valerián Pejša. Vyjdeme ke kostelu a kolem jeho zdi jdeme asfaltkou, po pár desítkách metrů zahneme doprava, napojíme se na polní cestu a jdeme rovně z kopce až nás cesta svede na rovinku ke sloupu vinařů a rybářů, kolem kterého dojdeme zpět do Slaného.

Vytisknout Nahoru

Aktuality z regionu

14.02.
2018
Turistická sezóna 2018
Pojďte s námi na vycházku i v roce 2018. více »
07.02.
2018
Výběrové řízení na obsazení pracovního místa
Referent/ka Knihovny V. Štecha a Informačního centra více »
06.02.
2018
Zákaz návštěv v nemocnici ve Slaném
V nemocnici platí zákaz návštěv z důvodu chřipkové epidemie více »
30.01.
2018
Kalendárium 2018
Kalendárium akcí na rok 2018 k dostání v Infocentru. více »
30.01.
2018
Vedoucí příměstského tábora
Knihovna V. Štecha hledá vedoucí pro příměstské tábory. více »